Naposled, Krchovský

Naposled zamávám na cestu vlaštovkám
a pak se (navždy už?) zabedním v domě…
Málo jsem miloval?! (Když se teď takto ptám?)
Co je mně po lásce! Co je jí po mně…

Žádný jed, žádný pád, žádný hřeb do hlavy
žádná krev nestříká po stěnách ze žil
(žádný strach, že bych si ukousnul pohlaví…)
Lze mluvit o lásce, když jsem ji přežil?

(Krchovský)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *