Category Archives: D) Další

Nebe v loužích, Aneta Langerová

Nebe v loužích, Aneta Langerová

Nebe v loužích…
F. Táborský / T. Roreček

Hlava plná… Stále plná divnejch věcí…
V kalnejch vlnách sama sebe vidím stát…
Opatrná… Ale stále trochu v klecích…
Neúplná… Asi vážně napořád…

Kdo pozná co je let, co pád…?
A ptáci nebem krouží…
A nebe ve všech loužích…
Chtěla jsem víc než dá se dát…
A každej po tom touží…
Láska je nebe v loužích…

Příliš nahá… Ale ani trochu celá…
Příliš nahá… Příliš silnej koncentrát…
Visím za hák ve svejch vlastních celách…
Nepomáhá ani říkat mám tě rád…

Kdo pozná co je let, co pád…?
A ptáci nebem krouží…
A nebe ve všech loužích…
Chtěla jsem víc než dá se dát…
A každej po tom touží…
Láska je nebe v loužích…

Dávno vím svý…
Láska jak sval
napíná mě dál a dál…

Dávno vím svý…
Láska je trám
na kterým každej visí sám…
.

Možná jsme takhle umřeli, K. Střihavka

Možná jsme takhle umřeli, K. Střihavka

Možná jsme takhle umřeli…
M. Pavlíček / T. Roreček

Možná jsme se tím příliš sjeli…
Víš míval jsem tě plný žíly…
Ten vpich se jen tak nezacelí…
A každý den stál tolik síly…

Možná jsme se tím příliš zpili…
Víš míval jsem tě ve všech tepnách…
A každý den stál tolik síly…
A končil ve tmách… Končil ve tmách…

Hluboko jsme si tu věc šlehli
a míchali to s tmou a vínem…
A tančili jsme na špičce jehly
jako andělé nad Berlínem…

Možná jsme se tím překouřili…
Zbytky se stále krví plazí…
Stálo to příliš… Příliš síly…
Už nikdy nebudem tak nazí…

Vítr do dlaní nechytíš…
A není žádné zpět…
A slunce každý den svítí
na trochu jiný svět…

Možná jsme toho brali příliš…
Ještě to pořád ve mně teče…
Ještě to kdesi v těle šílí…
Každé ráno a každý večer…

Možná to mělo skončit v trávě…
V trávě v tichu a v neděli…
A s malou dírou kdesi v hlavě…
Možná jsme takhle umřeli…
.